O festivalu
Vážení a milí návštěvníci našeho festivalu,
3. ročník Mezinárodního hudebního festivalu je za námi. Trochu je mi z toho
smutno, ale zároveň mám pocit velkého uspokojení z týdne plného překrásné hudby a
strávený s našimi vynikajícími interprety a s vámi. Myslím, že každým rokem je
festival o trochu lepší. Zkušenosti z minulých ročníků nám přibývají a my se
snažíme vnímat vaše připomínky. Naštěstí dostáváme mnoho krásných a děkovných
dopisů a za to vám všem děkujeme.
Týden od 5. do 12. června byl myslím nezapomenutelný, což bylo v první řadě
způsobené vynikající profesionální úrovní našich interpretů a zejména osobností
uměleckého ředitele Jiřího Bárty, který nejen připravil nápaditou dramaturgii, ale
zároveň jsme měli štěstí slyšet jeho violoncello na 8 koncertech. Myslím, že nám
pomohlo i neuvěřitelně teplé a slunečné počasí.
Připomenu alespoň některé silné dojmy z festivalu, kterými určitě byl první
večer ve svíčkami osvětelné kapli Božího těla, kdy se nám spolu s Jiřím Bártou
představila anglická houslistka Chloë Hanslip. Tradičně zazněly skladby pro housle a
violoncello. Druhý večer na všechny silně zapůsobilo Čajkovského Klavírní trio a
moll v kostele sv. jana Nepomuckého v interpretaci fenomenálního klavíristy
Konstantina Lifschitze, Chloë
Hanslip a Jiřího Bárty.
Musím připomenout také večer v Nepomuku strávený s Kreutzerovou sonátou. Beethovenova Kreutzerova sonáta a Janáčkův Smyčcový kvartet č. 1 „Z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty byl prokládán čtením úryvků panem Vladimírem Kratinou. Tento dramaturgický nápad byl velmi silným emotivním zážitkem pro všechny návštěvníky a také odměněn dlouhým potleskem ve stoje.
A tak bych mohla pokračovat a provést vás všemi koncerty. Alespoň připomenu vyvrcholení v chrámu sv. Barbory v sobotu 12.6. Mahlerovo Adagietto pro smyčce a harfu nenechalo nikoho v klidu, stejně tak jako Kubelíkovo Andante Cantabile a nebo závěrečný Beethovenův Septet Es Dur pro housle, violu, violoncello, kontrabas, klarinet, lesní roh a fagot. Hudebníci na takovéto úrovni se málokdy sejdou společně na stejném pódiu a tak jsme byli svědky neopakovatelné atmosféry.
Myslím, že i problematická akustika v kostelích tentokráte byla vyřešena zástěnou, kterou jsme si nechali pro tento účel vyrobit. Moc mě potěšilo, že mi Jiří Bárta řekl: „Konečně se nám podařilo najít v Kutné Hoře koncertní sál pro více než 400 lidí."
Věřím, že i vy vzpomínáte na festivalovou atmosféru a těšíte se spolu s námi na příští rok . Držte nám palce, abychom sehnali peníze a mohli vám nabídnout Mezinárodní hudební festival 2011 na vysoké interpretační úrovni.
Alena Turková, agentura Lotos