MFKH 2016

Program X. ročníku – 1. koncert

Sobota 3.6.2017 21:00 kaple Božího těla

Preludium (při svíčkách)

 

Krysztof Penderecki: Kvartet pro klarinet, housle, violu a violoncello
František Kramář – Krommer: Kvartet pro klarinet, housle, violu a violoncello B dur, op. 83

Michel Raison – klarinet, Roman Patočka – housle, Karel Untermüller – viola, Jiří Bárta – violoncello

 

Více o programu

Polský skladatel, dirigent, pedagog a muzikolog Krzysztof Penderecki (1933) se svou tvůrčí iniciativou oprávněně řadí k hudební avantgardě druhé poloviny 20. století. V závěru padesátých let završil studium a zahájil svébytnou skladatelskou kariéru. Mimo jiné se na čas ocitl na pozicích serialismu a razil směr, jejž sám nazval sonorismem a pokládal se za jeho zakladatele. Jeho snahy a filozofie vůbec míří k postižení záhad lidské existence. Proslulá jsou jeho díla velkých forem jako Žalozpěv obětem Hirošimy (cena UNESCO), Polské requiem, Pašije sv. Lukáše aj. Penderecki na přelomu padesátých a šedesátých let, tedy poměrně brzy, doslova zazářil. Do centra jeho pozornosti se posléze dostává komorní hudba. Právě ona poskytovala prostor rozsáhlým inovativním snahám. Klarinetový kvartet, někdy nazývaný „Kvartet pro klarinet a smyčcové trio“ (s obsazením housle, viola a violoncello) byl dokončen roku 1993 a jako dílo vskutku klíčové otevírá a vymezuje pozdní, „syntetizující“ období svého autora. Čtyřvětý celek nevelkého rozsahu je stavebně hutnou výpovědí vyznačující se širokou škálou výrazových prostředků. Pendereckého Kvartet údajně měl být inspirován Schubertovým Smyčcovým kvintetem, dočkal se příznivého ohlasu a roku 1999 – ovšem nikoliv z pera autorova – dokonce transkripce v podobě saxofonového kvartetu.

Slavný a uznávaný vídeňský skladatel František Vincenc Kramář Krommer (1759-1831), poslední dvorní kapelník a skladatel jmenovaný do této funkce císařem, pocházel z Kamenice u Jihlavy. V mládí působil většinou v oblasti Dolních i Horních Uher čili v oblasti dnešního Maďarska a Slovenska ve vojenských kapelách, naposledy v tehdy proslulé kapele knížete Grassalkoviče. Zřejmě právě tato životní etapa předurčila jeho vztah k dechovým nástrojům a jejich náležité využití v pozdější vlastní tvorbě. Hodně psal pro dobově oblíbené ansámbly, tzv. dechové harmonie, z koncertantních skladeb se dodnes hraje třeba klarinetový koncert. Dechy využíval v rozmanitých kombinacích, též se smyčci, v početné komorní hudbě. Důkazem toho může být právě Kvartet pro klarinet, housle, violu a violoncello B dur, op. 83. Dechový nástroj tu vlastně nahrazuje prim „normálního“ smyčcového kvartetu, ovšem Kramář v skladbách tohoto druhu pokaždé projevuje citlivý smysl pro specifikum toho či onoho dechového nástroje, což je znát v pojetí stavby, melodie i v celkovém zvukovém obrazu. Ač o pouhé tři roky mladší než Mozart, o mnoho déle žijící Kramář překonává vrchol vídeňského klasicismu a spoluutváří styl raného hudebního biedermeieru.

PhDr. Jůlius Hůlek

 


Změna programu vyhrazena.

 

Zpět na celý program X. ročníku

Košík