MFKH 2016

Program X. ročníku – 4. koncert

Úterý 6. 6. 2017 v 19:30 chrám sv. Barbory

PIANO EXTRAVAGANZA

 

Gerald Finzi – Eclogue pro klavír a smyčce, op.10

Wu Qian – klavír, Roman Patočka, Alexander Sitkovetsky – housle, Karel Untermüller – viola, Lukáš Polák – violoncello, Tomáš Vybíral – kontrabas

 

Franz Schubert: Fantasie pro čtyřruční klavír f moll, D.940 

Wu Qian , Terezie Fialová – klavír

 

Sergej Rachmaninov: Romance A dur a Valse pro klavír na šest rukou

Terezie Fialová, Wu Qian, Ayla Bártová – klavír

 

Wolfgang Amadeus Mozart (arr. Renaud de Virbac): Turecký pochod pro klavír na šest rukou

Wu Qian, Terezie Fialová, Ayla Bártová – klavír

 

Camille Saint – Säens: Karneval zvířat

Terezie Fialová, Wu Qian – klavír, Alexander Sitkovetsky, Roman Patočka – housle, Karel Untermüller – viola, Lukáš Polák – violoncello, Tomáš Vybíral – kontrabas, Michel Raison – klarinet, Oto Reiprich – flétna, pikola, Daniel Mikolášek – xylofon, zvonkohra, recituje studentka Gymnázia Jiřího Ortena

 

 

Více o programu

Britská hudba, natož ta novodobá, je pro většinu českého hudbymilovného publika málo známým pojmem. Významným reprezentantem generace žijící a tvořící ve Velké Británii v první polovině minulého století byl Gerald Raphael Finzi (1901-1956). Z autorova raného období pochází nedokončený klavírní koncert. Jednu z jeho vět autor trpělivě přepracovával, až vznikla Ekloga pro klavír a smyčce, op. 10. Zhruba desetiminutové dílo má být vyznáním autorova obdivu krajinné krásy, ale částečně i bachovského kontrapunktu. Klavírní part je rovnoprávnou součástí smyčcového spektra, melodicky i formálně tu okouzlí hlavně plynulá pastorální poetika.

Fantazie f moll pro čtyřruční klavír (D 940) jednoho z vývojově určujících raných romantiků Franze Schuberta (1797-1828) naopak pochází ze samého závěru autorova života a bývá označována posthumním opusovým číslem 103. Zhruba dvacetiminutové dílo sestává ze čtyř vět jako běžná klavírní sonáta, ale jednotlivé věty s převahou fantazijně uvolněných vyjadřovacích prvků jsou vzájemně provázány a zpravidla plynou v nepřetržitém sledu. Schubert svou Fantazii věnoval Karolině Esterházy, do níž byl zamilován.

Také Sergej Rachmaninov (1873-1943), jenž v novodobém kontextu výrazně obohatil a posunul umění klavírní hry a symfonismu, ozdobil své rané „dvojdílo“ Romanci a Valčík A dur pro klavír na šest rukou vzniklé 1890/91, kdy končil studium kompozice, dámskou dedikací a věnoval je svým třem sestřenicím. Přispěl tak osobitě k nepočetné tvorbě, kdy se u jednoho klavíru sejdou tři interpreti.

Ke skladatelům, kteří se dotkli dobově módního proudu využívání „tureckých“ motivů a témat v hudbě, se řadí Wolfgang Amadeus Mozart (1756-1791). Asi nejproslulejší jeho reflexi toho druhu najdeme v Sonátě pro klavír č. 11 A dur (K 331/300). Její závěrečná třetí věta nadepsaná „Rondo alla Turca“ obsahuje notoricky známou Mozartovu melodii nazývanou též „Tureckým pochodem“ podle tehdy oblíbených tureckých, respektive janičářských vojenských kapel sestávajících z dechových a bicích nástrojů.

Francouzský skladatel Camille Saint Saëns (1835-1921) celý svůj dlouhý život setrvával stylově zcela v zajetí romantismu a eklekticismu. Ve své rozsáhlé a žánrově mnohostranné tvorbě projevoval dokonalost spíše formální a instrumentační. Ač kromě jiného zkomponoval též osm oper, hrají se většinou jen některá jeho instrumentální díla. Celkem třikrát navštívil Prahu, vážil si B. Smetany, s nímž se i setkal. Roku 1886 tu napsal Karneval zvířat, suitu o čtrnácti částech (proslulá Labuť je předposlední), která dodnes upoutá melodikou a celkovou barvitostí, proto patří mezi jeho nejoblíbenější skladby.

PhDr. Jůlius Hůlek

Změna programu vyhrazena.

 

Zpět na celý program X. ročníku

Košík