MFKH 2016

Program X. ročníku – 6. koncert

Středa 7.6. 2017 ve 22:00 chrám sv. Barbory

NOC ZROZENÍ A KONCE

 

Spojení živé hudby a videomappingu v chrámu sv. Barbory
Zygmunt Krauze: Quatuor pour la naissance
Olivier Messiaen: Quatuor pour la fin de temps

Alexander Sitkovetsky – housle, Michel Raison – klarinet, Jiří Bárta – violoncello, Wu Qian – klavír

Jakub Obraz, Jiří Novák /KLUCIvespolek/- videomapping

 

Koncert k výročí průkopníka multimediálního kinetického umění Zdeňka Pešánka (1896 -1965)

 

Více o programu

Dnešní koncert má být naléhavou připomínkou dvou univerzálních témat a věčných otázek života a smrti. Současný polský skladatel Zygmunt Krauze (1938) proslul i jako klavírní virtuoz, pedagog, organizátor a člen porot interpretačních soutěží. Je autorem zejména početné symfonické tvorby, včetně té koncertantní, a to nikoliv jen klavírní. Soustavně tvůrčím způsobem experimentuje se zvukem, přičemž pracuje s prostorovou dimenzí hudby. Quatuor pour la naissance neboli Kvartet o narození z roku 1984, jenž má být dramaturgickým protipólem skladby, která po něm následuje, vznikl z inspirace dané narozením syna. Rezonuje zvláštní romantizující poetikou s využitím specifika zúčastněných nástrojů, včetně jejich kombinací v důsledné práci s hlavním hudebním tématem. V obecné rovině je zastřešen konfesijním stanoviskem.

Jestli někoho z význačných skladatelů 20. století lze považovat vedle třeba takového Igora Stravinského za tvůrce nové hudební řeči, pak to stoprocentně platí o Olivieru Messiaenovi (1908-1992). Původně působil jako varhaník, celoživotně byl uznávaným pedagogem, ale především naprosto ojedinělým, i díky svému duchovnímu založení výjimečným skladatelem. Po takovém Honeggerovi nebo Milhaudovi (oba narozeni 1892) Messiaen náleží už k ryze poválečné generační vrstvě období mezi dvěma světovými válkami. Studoval různé orientální a vůbec exotické hudební kultury, také gregoriánský chorál, experimentoval s novodobými hudebními systémy, přímo extravagantně se věnoval studiu ptačí řeči a to vše uplatňoval ve své práci kompoziční, přičemž ideový základ mu poskytovala neotřesitelná spirituální a filozofická orientace. Aktuálně i nadčasově své existenciální pocity vtělil do svého Kvartetu o konci světa – Quatuor pour la fin du Temps pro poměrně vzácné komorní obsazení sestávající z houslí, klarinetu, violoncella a klavíru. Dílo vzniklo v tísnivých podmínkách autorova věznění v koncentračním táboře ve slezském Zgorzelci a Messiaen vycházel z nástrojů a schopných hudebníků, které měl k dospozici. Premiéra se konala tamtéž v lednu 1941 pod širým nebem, v dešti a provedení (s autorem u klavíru) naslouchalo na 400 vězňů. Messiaen shrnul své tehdejší rozpoložení v konstatování, že nikdy předtím ani potom nenaslouchal hudbě s takovou pozorností a soustředěním. Kvartet o devíti částech s autorovými komentáři je výpovědí – i po čistě hudební stránce – v mantinelech mezních poloh a nároků na interprety i posluchače, dílem vypjaté exprese i lyrické síly.

PhDr. Jůlius Hůlek

Noc zrození a konce, spojení živé hudby a videomappingu v Chrámu svaté Barbory

Představení v chrámu svaté Barbory jako pocta světovému kutnohorskému rodáku a umělci Zdeňku Pešánkovi v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Kutná Hora a přehlídka videomappingu a světelné projekce. Zdeněk Pešánek byl moderním tvůrcem světelných plastik, který je dnes ve světovém kontextu oceňován jako průkopník a teoretik světla ve výtvarném umění. Ve svém rodném městě a regionu je ale prakticky neznámou a opomíjenou postavou. Galerie středočeského kraje (GASK) se proto rozhodla pro rok 2017 připravit cyklus aktivit přibližujících Pešánkův život a dílo pod názvem Sleduj Zdeňka! Jednou z těchto aktivit je i červnová přehlídka videomappingu Zapni světlo pro Pešánka. Z podnětu dobrovolníků z regionu vznikla představa velkolepého zahájení této přehlídky představením, které bude kombinovat moderní živou hudbu v podání programového ředitele festivalu Jiřího Bárty a jeho kolegů s videomappingem v prostorách chrámu svaté Barbory.

Světelná projekce se pokusí komunikovat se skladbami obou moderních mistrů a vytvořit spojnici mezi oběma díly. Zároveň bude mít divák možnost vnímat skvostnou gotickou architekturu chrámu svaté Barbory  proměněnou technikou vidomappingu a stát se součástí tohoto prostoru v pokusu komunikovat stejná témata jako hudba pomocí světla a obrazu.

Co je videomapping?

Videomapping je směr vizuálního umění, které využívá projekci ve volném prostoru na libovolné objekty, např. fasády domů nebo interiéry budov. Pro realizaci jsou potřeba silné projektory, odpovídající programové vybavení a tma nebo alespoň šero.

Pro přípravu kvalitní projekce je nutná předchozí znalost scény, často jsou vytvářeny 3D modely prostoru budovy nebo fasády domu, aby bylo docíleno dokonalého splynutí světelného divadla se scénou. Výsledek poté připomíná sekvence filmu, ve kterém se reálná kulisa prolíná s virtuálním dějem, např. z fasády domu se vynořují jednotlivé cihly, z oken se vyklánějí lidé a vylétají předměty, ze střechy stéká vodopád, atd.

Obecně hlavním smyslem videomappingu jsou projekce, které spolupracují s vybraným objektem a usilují o rozbití vnímání perspektivy u diváka. Pomocí projektorů lze zakřivit a zdůraznit jakýkoliv tvar, linii nebo prostor. Všechno se stává iluzí.


Změna programu vyhrazena.

 

Zpět na celý program X. ročníku

Košík