MFKH 2016

Program XII. ročníku – 5. koncert

Úterý 4. 6. 2019 / 19:30 / chrám sv. Barbory

OKNA

Mysticismus, minimalismus, modlitba a meditace.

 

Petr Eben: Prolog z cyklu Labyrint světa a ráj srdce

Michaela Káčerková – varhany

 

Dmitrij Šostakovič: Kvintet pro klavír, dvoje housle, violu a violoncello g moll, op. 57
  • Preludium: Lento
  • Fuga: Adagio
  • Scherzo: Allegretto
  • Intermezzo: Lento
  • Finale: Allegretto

Konstantin Lifschitz – klavír, Roman Patočka, Matouš Pěruška – housle, Karel Untermüller – viola, Kristina Vocetková – violoncello

——— přestávka ———

Petr Eben: Okna podle Marca Chagalla pro trubku a varhany
  • Modré okno – Zelené okno – Červené okno – Zlaté okno

Michaela Káčerková – varhany, Marek Zvolánek – trubka

 
Peteris Vasks: The Fruit of Silence na text Matky Terezy pro smíšený sbor, klavír, dvoje housle, violu a violoncello

Terezie Fialová – klavír, Roman Patočka, Matouš Pěruška – housle, Karel Untermüller – viola, Kristina Vocetková – violoncello, Učitelský smíšený pěvecký sbor Tyl a studentský sbor Gaudeamus, sbormistr – Zdeněk Licek

 

VSTUPENKY JE STÁLE MOŽNÉ KOUPIT NA MÍSTĚ PŘÍMO PŘED KONCERTEM! (o=

Více o programu

Eben. Šostakovič. Vasks. Československo a Sovětský svaz. Tři skladatelé, jejichž život poznamenaly politické represe. Petr Eben a Peteris Vasks hledali inspiraci v duchovním umění, Dmitrij Šostakovič nalezl svůj typický hudební jazyk mezi groteskou a tragédií.

Zážitek z Chagallových vitráží pro synagogu v Jeruzalémě byl Pro Ebena inspirací ke skladbě pro trubku a varhany. „Slavnostnost velkých ploch barevných skel ve mně vyvolala představu varhan a sytost a třpyt svazků prozářených barev k nim přidala břeskný tón trubky,“ vzpomínal sám autor. Dílo vzniklo v roce 1976 a spolu s varhanní Nedělní hudbou patří k vůbec nejhranějším Ebenovým skladbám.

I když se lotyšský skladatel Peteris Vasks proslavil hlavně instrumentální tvorbou, sborová hudba jako základ lotyšské hudební kultury je v jeho řeči všudypřítomná. Vasksovy sbory působí velmi jednoduše, přirozeně, vyžadují však velké interpretační mistrovství. Nekonečné melodické linie si žádají nejpřesnější intonaci a obrovskou výdrž. Skladba na text Matky Terezy The Fruit of Silence (Ovoce ticha) vznikla nejprve ve verzi a capella, poté skladatel dodal klavírní part a také variantu s komorním souborem. Skladatel charakterizoval dílo jako velmi klidnou meditaci o symbolu cesty. „Ta cesta má pět zastavení – modlitbu, víru, lásku, službu a mír.“

Dmitrij Šostakovič zkomponoval Klavírní kvintet ve válečném roce 1940. Byl za něj vyznamenán Stalinovou cenou, což se vzhledem k jeho pozdějšímu obvinění z formalismu a pronásledování jeví jako ironie. Skladatel zde předvádí své mistrovství formy. „Každá nota je vypočítaná. Šostakovič nejde do rizika ani v jednom taktu,“ zdálo se Prokofjevovi. Meditativní preludium střídá fantazijní a suverénní fuga a vtipné scherzo. Po návratu úvodní nálady přichází bravurní finále.

Dita Hradecká

 

Košík