MFKH 2016

Program XII. ročníku – 9. koncert

Sobota 8. 6. 2019 / 19:30 / chrám sv. Barbory

ZÁVĚREČNÝ KONCERT

Mozart / Beethoven / Dvořák

 

Wolfgang Amadeus Mozart: Serenáda pro dechy č. 11 Es dur KV 375
  • Allegro maestoso
  • Menuetto
  • Adagio
  • Menuetto
  • Allegro

PhilHarmonia Octet Prague

 
Ludwig van Beethoven: Smyčcový kvintet A dur „Kreutzer“
  • Adagio sostenuto – Presto
  • Andante con variazioni
  • Presto

Roman Patočka, Matouš Pěruška – housle, Karel Untermüller – viola, Kristina Vocetková, Jiří Bárta – violoncello

——— přestávka ———

Antonín Dvořák: Serenáda pro dechové nástroje, violoncello a kontrabas, d moll, op. 44
  • Moderato, quasi marcia
  • Minuetto. Tempo di minuetto
  • Andante con moto
  • Finale. Allegro molto

PhilHarmonia Octet Prague

 

VSTUPENKY JE STÁLE MOŽNÉ KOUPIT NA MÍSTĚ PŘÍMO PŘED KONCERTEM! (o=

Více o programu

Tři velká díla jako pocta komorní hudbě a třem jejím mistrům. Slavnostní fanfára akordů dechového sextetu, která se nesla tichem spící Vídně a určitě pobouřila sousedy, měla potěšit jejího autora. Muzikanti, kteří před nedávnem premiérovali Mozartovu Serenádu č. 11 Es dur, přišli poděkovat skladateli za toto dílo, díky němuž byli hned po premiéře žádáni na další a další vystoupení. Tato serenáda, k níž Mozart později přidal dvojici hobojů (neboť takové obsazení měl nově ustavený císařský dvorní oktet), je prvním mistrovským dílem svého druhu. Cítíme velice zřetelně, že zde nejde o zábavní a spotřební hudbu, ale velice pečlivě promyšlenou kompozici. Richard Wagner o ní napsal, že zde Mozart „inspiroval své nástroje vřelým dechem lidského hlasu.“ A skutečně, řada míst má velkolepé parametry operních výstupů.

Beethovenova Sonáta pro housle a klavír A dur zvaná Kreutzerova, virtuózní a vášnivá tak, že inspirovala spisovatele Tolstého ke stejnojmenné novele s tragickým koncem (a jeho prostřednictvím Janáčka ke smyčcovému kvartetu), zazní v neobvyklé úpravě pro smyčcový kvintet. Autora této aranže neznáme, úprava vznikla zřejmě krátce po smrti skladatele a vyšla v roce 1832. Takovéto zacházení s díly jiných nebylo neobvyklé – autorský text nebyl považován za svatý, a tak jsme anonymnímu autorovi vděční, že obohatil repertoár pro toto obsazení působivou a náročnou skladbou.

Na Mozartovu Serenádu B dur se přímo odvolává Dvořákova Serenáda pro dechové nástroje. Český mistr ji slyšel na koncertě Vídeňských filharmoniků v roce 1878 a okamžitě zkomponoval dílo pro toto obsazení (stejně jako u Mozarta doplňuje dechy violoncello a kontrabas). Přes zjevnou inspiraci klasicistní skladbou Mozartovou je Dvořák ve výrazu zcela svůj a naprosto český.

Dita Hradecká

Košík