MFKH 2022 headline

Pondělí 5. 6. 2023 / 20:00 / chrám sv. Barbory

LABYRINT SVĚTA A RÁJ SRDCE

Petr Eben a Jan Ámos Komenský

Michaela Káčerková – varhany, Marek Eben – recitace

I. Hudební prolog
II. „Když jsem v tom věku byl …”
Pohled na svět
III. „Když takto já přemýšlím …”
Masky
IV. „Málo pak tu byl kdo zahálivý …”
Šípy smrti
V. „I vede mne a přivede k ulici …”
Sladké okovy lásky
VI. „I řekl ke mně vůdce můj …”
Slavnost Akademie
VII. „A aj, jakýsi muž s papírovým žezlem …”
Nevědomost učených
VIII. „Že pak vůdce můj vždy mne hradem Fortuny …”
Kolo Štěstěny
IX. „Mezitím, – řekl dále tlumočník …”
Zločinnost lidského pokolení
X. „I řekl Všudybud: Pojďme ještě na hrad …”
Klamný příslib zlatého věku
XI. „Ale po malé chvíli …”
Marnost nad marnost
XII. „Já, ani se na to dívati …”
Zděšení a mdloba
XIII. „To když já mluviti přestanu…“
Návrat k Bohu

 

Více o programu

Labyrint světa a ráj srdce je poslední dokončené dílo skladatele Petra Ebena (1929–2007), ale jeho počátky sahají až do M. let á 14 částí a skladatel ho komponoval pro varhany a mluvené slovo. Přestože Jan Amos . století. Komenský napsal Labyrint světa a ráj srdce na začátku 17. století, Petr Eben tuto knihu považoval za velmi aktuální, viděl v ní poselství své době. Na látku Komenského Labyrintu začal improvizovat už v 60. letech minulého století v kostele sv. Martina ve zdi při večerech Lyry Pragensis, až poté z improvizace vykrystalizovala „opravdová“ kompozice. V roce 1991 zazněl Labyrint poprvé v Austrálii v Melbourne na varhaním festivalu. Poté provedl autor tento cyklus šedesátkrát po celém světě, naposledy v Praze roku 2003. Do notové osnovy přenesl dílo v roce 2002.

Petr Eben si vybral ty části, které vyprávějí o spíše negativních stránkách lidského života. O tom, jak lidé nosí masky, jaká je mezi nimi chamtivost, touha po moci, po penězích, po štěstí. Jak stále někam spěcháme, utíkáme a honíme se, abychom nakonec spočinuli v Boží náruči. Hudba Labyrintu je plná dramatických zvratů, plná soudobého hudebního jazyka, ale také zde najdeme několik částí zcela klasických až bachovských.

                                                                                                                                                                                                             Text: Dita Hradecká

Košík