MFKH 2022 headline

Středa 7. 6. 2023 / 17:00 / kaple Božího těla

JOHANN SEBASTIAN BACH IV

Johann Sebastian Bach: Partity pro sólové housle BWV 1004 – 1006

Milan Pala – housle

Partita č. 1 h moll, BWV 1002
I. Allemanda – Double
II. Corrente – Double
III. Sarabande – Double
IV. Tempo di Borea – Double

Partita č. 2 d moll, BWV 1004
I. Allemanda
II. Corrente
III. Sarabanda
IV. Giga
V. Chaconne

Partita č. 3 E dur, BWV 1006
I. Preludio
II. Loure
III. Gavotte en rondeau
IV. Menuet I
V. Menuet II
VI. Bourrée
VII. Gigue

 

Volné pokračování epochálního provedení kompletního Beethovenova klavírního díla Konstantinem Lifschitzem během festivalového týdne v r.2021. J. S. Bach a Milan Pala (pravděpodobně největší objev kutnohorského publika posledního desetiletí) v dialogu dvou souznících duší. Část čtvrtá – houslové Partity.

 

Více o programu

Tři Partity, které v rukopise střídají sólové Sonáty, jsou komponovány ve stylu barokní suity se stylizovanými tanci. Druhá z nich obsahuje slavnou monumentální Chaconnu, kterou převzaly další nástroje. O interpretační náročnosti a skryté polyfonii platí vše, co bylo řečeno výše o Sonátách. Rukopis celého cyklu byl považován za ztracený, ale v roce 1890 se vynořil a byl nabídnut Johannesu Brahmsovi ke koupi – ten však pochyboval o jeho pravosti a neinvestoval do něj. Na počátku 20. století skončila partitura v Berlínské královské knihovně (dnes Státní knihovna), kde o ni pečují dodnes. Díky rukopisné poznámce autora víme, že Sonáty a partity vznikly před rokem 1720, tedy za Bachova působení v Köthenu. Na celých sto let po autorově smrti byly tyto kompozice téměř zapomenuté. Skladatel Robert Schumann – zcela v duchu své epochy – k nim přikomponoval klavírní doprovod. A teprve skvělý houslista Joseph Joachim ve druhé polovině 19. století se je odvážil hrát veřejně. Názor těchto dvou romantiků, že jde o skladby k pedagogickým účelům, tedy spíš obtížnější technická cvičení, popírá sama hudba. Do sebe obrácená, očištěná od všeho mimohudebního, zkrátka „hudba o sobě“.

                                                                                                                                                                                                             Text: Dita Hradecká

Košík