MFKH 2016

Čtvrtek 26. 8. 2021 / 20:30 / kostel sv. Jana Nepomuckého

AGNUS DEI

Koncert věnovaný Corinne Chapelle

 

Jan Klusák: Priápeia pro hoboj 
Vilém Veverka – hoboj

Samuel Barber: Smyčcový kvartet h moll, op. 11

I. Molto allegro e appassionato
II. Molto adagio
III. Molto allegro (come prima)

Helena Jiříkovská, Petr Zdvihal – housle, Karel Untermüller – viola, Jiří Bárta – violoncello

Miloslav Kabeláč: Sonatina pro hoboj a klavír, op. 24

I. Grave. Rapsodico. Allegro non troppo
II. Adagio
III. Prestissimo

Vilém Veverka – hoboj, Terezie Fialová – klavír

Henryk Górecki: Koncert pro klavír a smyčce, op. 40

I. Allegro molto
II. Vivace marcatissimo

Terezie Fialová – klavír, Helena Jiříkovská, Petr Zdvihal – housle, Karel Untermüller – viola,
Jiří Bárta – violoncello, Tomáš Vybíral – kontrabas

Pēteris Vasks: The Fruit Of Silence

Terezie Fialová – klavír, Helena Jiříkovská, Petr Zdvihal – housle, Karel Untermüller – viola, Jiří Bárta – violoncello

Více o programu

Priápeia pro hoboj českého skladatele, spolutvůrce české filmové nové vlny Jana Klusáka (nar. 1934) z roku 1986 jsou – slovy autora – „skladbou komponovanou pro prostor s dlouhým dozvukem. Její smysl tedy spočívá v postupné tvorbě souzvuků tónů hraných za sebou a prolínajících se. Satyrský zvuk hoboje se mi zdá evokovat cosi jako mužskou touhu po ženě. Odtud i název, který v antické poezii označoval stručnou básnickou formu lascivního obsahu.“

Skladbám 70. a 80. let se hobojista Vilém Veverka věnoval na svém objevném albu Lost generation – Ztracená generace. Miloslava Kabeláče (1908–1979) patrně nejvýraznější českou skladatelskou osobnost 20. století lze takto označit pouze proto, že se nestal autorem prorežimním a nesl za to následky. Jeho hobojová sonáta z roku 1955 má výrazně modelovaná, naléhavá témata a celá se nese v potemnělé, napjaté atmosféře.

Smyčcový kvartet h moll amerického skladatele Samuela Barbera (1910–1981) je zárodkem jeho pozdější nejslavnější skladby vůbec: Adagia pro smyčce. Jde o adaptaci druhé věty kvartetu, zkomponovaného v roce 1936. Barberův lyrismus a jeho výrazová estetika zakotvená v 19. století přispěly k příznivé recepci jeho díla posluchači.

Těžko věřit, že jeden z komerčně nejúspěšnějších polských skladatelů 20. století, Henryk Mikołaj Górecki (1933–2010), neměl svého času ani na notový papír. Skladatelský talent, který si osvojil avantgardní směry a později se přiklonil k „duchovnímu minimalismu“. Z období po tomto „obratu“ v polovině 70. let, v sousedství Druhé symfonie a žalmu Beatus Vir pochází Koncert pro cembalo/klavír. V repetitivním charakteru jeho dvou vět rozpoznáme vliv minimalismu, ale také odkaz na klávesové sonáty Domenica Scarlattiho. A k tomu nese patrný vliv slezského folklóru.

text: Dita Hradecká

Košík

VIP vstupné vyprodáno 
Základní a zlevněné vstupné V PRODEJI NA MÍSTĚ nebo na: