Neděle 2. 6. 2024 / 20:00 / chrám sv. Barbory
ZAHAJOVACÍ KONCERT
Kuchyňská revue
Ludwig van Beethoven: Kvintet pro hoboj, klarinet, lesní roh, fagot a klavír, op. 16
I. Grave – Allegro ma non troppo
II. Andante cantabile
III. Rondo: Allegro ma non troppo
Belfiato Quintet, Igor Ardašev – klavír
Miloslav Kabeláč: 8 preludií pro klavír, op. 30
I. Preludio ostinato
II. Preludio meditativo
III. Preludio sognante
IV. Preludio corale
V. Preludio notturno
VI. Preludio volante
VII. Preludio arioso
VIII. Preludio impetuoso
Igor Ardašev – klavír
přestávka
Leoš Janáček: Concertino pro klavír a komorní soubor (2 housle, violu, klarinet, lesní roh a fagot)
I. Moderato
II. Più mosso
III. Noc moto
IV. Allegro
Igor Ardašev – klavír, Roman Patočka, Milan Pala – housle, Jiří Kabát – viola, Belfiato Quintet
Bohuslav Martinů: Kuchyňská revue, H161
Prologue – Úvod – Tanec kvedlačky kolem hrnce – Tanec hrnce a pukličky – Tango – Souboj – Mezihra –Adagio – Tempo di Marche – Allegretto
Igor Ardašev – klavír, Irvin Venyš – klarinet, Jan Hudeček – fagot, Lubomír Kovařík – trubka, Milan Pala – housle, Jiří Kabát – viola, Jiří Bárta – violoncello
Jazzová suita Kuchyňská revue propůjčila název zahajovacímu koncertu, opulentnímu večeru o čtyřech chodech naprosto rozdílných chutí, přesto dohromady slibujících gurmánský zážitek „extraodinaire“!
Více o programu
Z bohaté komorní tvorby Ludwiga van Beethovena (1770–1827) dnes zazní jeho op. 16. Pod tímto číslem najdeme jak původní kvintet pro klavír a čtyři nástroje, tak Beethovenovu úpravu pro klavír a trio. V době kompozice tohoto díla (1796) byl skladatel hlavně oceňovaným mladým virtuosem (což se odráží v klavírním partu), který si „ohledával“ možnosti různých dalších nástrojů, než se pustil do komponování symfonií.
Česká hudba 20. století nemá mnoho osobností, jakou byl Miloslav Kabeláč (1908–1979). Jeho profesní život je spjatý s Československým rozhlasem, kde působil jako dramaturg a vedl vokální soubor. Kabeláčovo symfonické dílo je monumentální a zároveň velmi osobní. Inspiroval se exotickou hudbou a patřil k průkopníkům hudby elektroakustické. Dnes ale uslyšíme cyklus jeho drobných Preludií, kde na malé ploše dosahuje intenzivního účinku.
Concertino Leoše Janáčka (1854–1928) je podle slov samotného autora inspirováno jarní přírodou. Tím vitální skladatel myslel někdy až brutální energii, s níž se po zimě život hlásí o slovo. Jako v případě Stravinského Svěcení jara tu nejde o romantiku a stejně jako v Lišce Bystroušce tu ožívají zvířata: horna jako nevrlý ježek, klarinet-veverka. Další inspirační popud znamenalo bravurní vystoupení pianisty Jana Heřmana, který provedl Janáčkův Zápisník zmizelého a jemuž skladatel Concertino věnoval.
Kuchyňská revue Bohuslava Martinů (1890–1959) vznikla v době, kdy do světa meziválečného umění pronikla hravost dadaistů a tvorbu osvobodila. Jazzový balet Kuchyňská revue čili Pokušení svatouška Hrnce pro šest nástrojů a pět tanečníků (v rolích Hrnce, Pokličky, Smetáku, Utěráku a Kvedlačky) napsal Martinů v roce 1927 na objednávku české choreografky, významné osobnosti novodobého českého tance Jarmily Kröschlové. Považoval ji za jedno ze svých nejvydařenějších děl.
Text: Dita Hradecká