MFKH 2022 headline

Úterý 4. 6. 2024 / 20:00 / chrám sv. Barbory

WIMBLEDON 1973

Petr Eben: Klavírní trio

I. Drammatico. Con affetto
II. Andante con espressione
III. Lento – Lesto. Marcia funebre – Valse
IV. Agitato

Terezie Fialová klavír, Roman Patočka housle, Jiří Bárta violoncello

Ondřej Kukal: Klavírní kvartet Wimbledon 1973

I. 6:1
II. 9:8
III. 6:3

Terezie Fialová klavír, Roman Patočka housle, Milan Pala viola, Jiří Bárta – violoncello,

přestávka

Bedřich Smetana: Duo pro housle a klavír Z domoviny

Milan Pala housle, Terezie Fialová – klavír

Bedřich Smetana: Klavírní trio g moll, op. 15

I. Moderato assai
II. Allegro ma non agitato
III. Presto

Terezie Fialová klavír, Roman Patočka housle, Jiří Bárta violoncello

Více o programu

Petr Eben patřil k nejvýraznějším českým skladatelským osobnostem druhé poloviny 20. století. Jeho dílo proniklo před rokem 1989 i přes „železnou oponu“. Jakkoli si jej spojujeme především s tvorbou varhanní a duchovní, je také autorem řady děl komorních (nemluvě o dalších žánrech, například tvorbě pro děti). Eben trio se právě tuto část jeho díla snaží propagovat a Trio z roku 1986 se svým virtuózním klavírním partem je pro to vhodným prostředkem.

Finále Wimbledonu 1973: český tenista Jan Kodeš drtí Gruzínce Alexandra Metreveliho ve třech setech 6:1, 9:8, 6:3. A skladatel Ondřej Kukal (nar. 1964) je jeho výkonem tak fascinován, že výsledné skóre zaznamenává do partitury. Jako hudební téma svého klavírního kvartetu použil výsledků jednotlivých setů – sexta-prima, nona-oktáva, sexta-tercie.

Inspirace Klavírního tria g moll Bedřicha Smetany (1924–1884) byla veskrze osobní. Smrt mu odvedla hned tři ze čtyř jeho malých dcer. V drásavém tématu první věty můžeme slyšet ohlas skladatelovy bolesti. Premiérové publikum na trio s jeho neobvyklou vážností reagovalo smíšeně, nadšen z něj byl však Smetanův mentor Franz Liszt. Protiváhou monumentálního cyklu Má vlast jsou dvě skromná dua, určená spíše domácímu muzicírování. Jsou psána „v typickém národním nápěvu, ale s mými vlastními melodiemi,“ řekl o nich autor. Věnoval je knížeti z Thurn-Taxisů, v jehož rodině našel nejen žáky, ale také podporovatele umění a přátele.

Text: Dita Hradecká

Košík