Je Smetana světový? Letos v roce dvoustého výročí jeho narození by mělo být v této otázce jasno, ale není. Smetanova hudba se v zahraničí příliš nehraje, cizí interpreti, kteří nějakou skladbu nastudují, jsou velkou vzácností.

Osmidílný cyklus Bagatelles et Impromptus komponoval Smetana pro svou lásku Kateřinu Kolářovou (svou pozdější ženu). Jeho klavírní stylizace je prostá, ale promyšlená: má plán tónin i bohatství myšlenek.

Lístky do památníku byla obvyklá a oblíbená forma drobných klavírních skladeb, komponovali je vedle Smetany také Mendelssohn, Schubert. Schumann, Liszt a další. Schumann a Liszt byli Smetanovými vzory, mezi jeho inspiračními zdroji však rozpoznáme i Chopina (Vzpomínky na Čechy ve formě polek). To, čím byla Chopinovi mazurka, byla pro Smetanu polka: symbol češství, domova. První cyklus „vzpomínek“ věnoval Fröjdě Beneckové, s níž se sblížil ve Švédsku, druhý opus už patří jeho druhé ženě Bettině.

Koncertní etudu Na břehu mořském (s podtitulem Vzpomínka) zamýšlel Smetana částečně jako skladbu vhodnou pro svá koncertní vystoupení, také však do ní vtělil nostalgicky své vzpomínky na pobyt ve Švédsku. Ve skladbě zřetelně slyšíme, jak vlny narážejí na břeh a tříští se; tento obraz prostupuje celou skladbou. Do toho se vynořuje melodie, ze které je cítit touha a stesk.

Pozdní sbírku Sny věnoval Smetana svým šlechtickým žačkám, které jej neopustily v nejtěžších chvílích ohluchnutí, ztráty zaměstnání a rozpadu manželství. Je to brilantní, nástrojově vděčné dílo.

Text: Dita Hradecká